V roce 1923 byla tato společnost přejmenována na známou „Željeznica Šumsko-Industrijskoj Preduzeća AD (známá spíše pod zkratkou ŠIPAD).

Na sklonově náročných tratích této železniční společnosti bylo přepravováno obrovské množství nákladů, a právě proto se zde jezdilo s nejvýkonnějšími stroji. ŠIPAD si u lokomotivky Henschel objednala dodávku mohutných pětinápravových lokomotiv s přehřívačem s určením pro vozbu těžkých nákladních vlaků. Všechny tři lokomotivy s uspořádáním E byly lokomotivkou dodány v roce 1924. Později se však ukázalo, že tři stroje nestačí, a že s postupně se zvyšujícími zátěžemi bude potřeba objednat si lokomotivy nové a ještě o něco výkonnější. Tak poprvé vznikl nápad objednat si výkonné lokomotivy s tendrem u společnosti Škoda Plzeň, která si ve světě právě dobývala významné postavení.

Po roce 1945 se celá síť stala součástní Jugoslavských Železnic (JŽ). Těmi byla nakonec 8.5.1947 podána objednávka na 8 nových pětinápravových strojů s přehřívačem. Lokomotivy měly být dodány do 31.3.1949. Za vývoj a postavení osmi nových lokomotiv si Škodovy závody v Plzni naúčtovaly 9 200 000 Kčs. Postupem času se však počet požadovaných lokomotiv snížil z osmi na šest. Nové lokomotivy byly označeny továrním systémem jako 60Lo1-4 (jednalo se o typ 760 Ep) a byla jim přidělena tovární čísla 1932 až 1937 a tendrům 1075 až 1080.

Naše lokomotiva 1932 byla zákonitě vyzkoušena na samém začátku ledna roku 1949 vodním tlakem 15 barů a o pár dní později parním tlakem 20 barů. Lokomotiva pak následně vykonala zkušební jízdu v samotném závodu a čekala na odvoz. Konvoj 6 strojů byl odeslán 24.2.1949 do Ložijonice – stanice Drvar (BiH) přes Suboticu.

Všech 6 strojů jezdilo na celé síti bývalé ŠIPAD spolehlivě především v čele dlouhých nákladních vlaků. V provozu se pak udržely až do samotného ukončení provozu na dráze ŠIPAD, tedy do začátku 70. let minulého století.

Do dnešních dnů se z této krásné řady dochovaly celkem 4 stroje. Zbylé dva byly poškozeny válkou a později sešrotovány. Jeden z nich, parní lokomotiva 1932, byl později odkoupen spolkem Club760, který později uvedl lokomotivu do provozuschopného stavu. Byla provedena generální oprava kotle, pojezdu a tendru, ale nikdy nebyla provedena tlaková zkouška kotle a lokomotiva tak stála bez jakéhokoliv využití. V roce 2007 probíhala jednání s představenstvem spolku Club760 o zapůjčení této lokomotivy společnosti OLPAS Moravia Krnov, která v současné době provozuje sezónní provoz na úzkorozchodné dráze z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy. Více jak roční snažení bylo završeno převozem lokomotivy 1932 do České republiky. Z trajleru byl „štokr“ přemístěn na vůz v brzkých ranních hodinách v pátek 29.2.2008 v Krnově. Nyní je lokomotiva společně s tendrem odstavena na 16. stání depa Krnov. Lokomotiva dostane nové označení U57.001 .

I když je lokomotiva po generální opravě, je potřeba na ní odvést ještě ohromnou část práce. Je nutno dosadit tlakovou brzdu (namísto sací), je potřeba dát lokomotivě i novou klenbu v kotli a nový lak. Lokomotiva se představí veřejnosti v novém kabátě již tuto sezonu, v čele turistických vlaků na trati Třemešná ve Slezsku – Osoblaha.

Jedná se o největší provozuschopnou úzkorozchodnou lokomotivu v Evropě, která se vrátila po 60 letech zpět do rodné země a přejme jí, aby brzy vyjela vlastní silou společně s U46.002.